Kustovnice čínská – Goji

Kustovnice čínská (latinsky Lycium chinense), respektive její sytě červenooranžové plody jsou staletími prověřenou a velmi oblíbenou surovinou čínské medicíny. Velice často se jí také říká goji (čteme godži), což je Angličany převzatý název vycházející s čínského pojmenování kou-či. Tyto bobule se pak s rozmachem zdravého životního stylu v západním světě staly jedním z nejoblíbenějších doplňků zdravé stravy. Není se ostatně čemu divit. Vědecké studie a analýzy složení prokázaly, že kustovnice čínská obsahuje nebývale široké spektrum a velké množství vitamínů, minerálů a stopových prvků nejrůznějšího typu. Mezi pozitivní léčivé účinky kustovnice čínské patří jak přínosy v oblasti udržení dobré fyzické a psychické kondice člověka, tak přínosy v oblasti prevence mnoha klasických i civilizačních onemocnění.

Kustovnice čínská

Konzumace goji

V současné době je kustovnice čínská dostupná v téměř všech myslitelných formách od sušených a mražených plodů až po sypké prášky, šťávy a kapsle z ní. Zcela nejlepší je ovšem čerstvá. I ta se dá sehnat, ale ne zcela jednoduše. Dobrou zprávou v tomto směru je, že si ji bez větších problémů můžete vypěstovat na vlastní zahrádce. Rostlina je to velmi nenáročná a zvládne to prakticky kdokoliv. Bližší informace najdete na stránce pěstování kustovnice čínské.

Valná většina z nás se nicméně nejčastěji dostane k celým sušeným bobulím. Ty už dnes není třeba hledat ve specializovaných kamenných a internetových obchodech. Najdete je v naprosto každém supermarketu. A jak je tedy konzumovat? Lze je jíst rovnou jako oříšky, což ale nemusí vyhovovat každému, protože jsou skutečně suché (třeba rozinky, byť sušené, jsou stále svým způsobem šťavnaté). Můžete z nich uvařit čaj a též je možné použít je jako jednu z mnoha surovin v rámci nějakého receptu. Abychom vám usnadnili hledání, připravili jsme pro vás jednoduché recepty z kustovnice čínské, které si můžete doma připravit.

Co kustovnice čínská obsahuje

Paleta zdraví prospěšných látek obsažených v kustovnici je opravdu široká. Jejich škála a pochopitelně také jejich množství se bude pochopitelně do jisté lišit v závislosti na konkrétním kultivaru, způsobu pěstování, metodě zpracování a podobně, ale to je pochopitelné.

Průměrný vzorek sušených plodů goji vážících jeden kilogram má 3900 kalorií a obsahuje 560 g cukrů, 110 g proteinů, 35 gramů tuků a 74 g vlákniny.

Zcela nejcennějšími obsaženými látkami (co do vlastností a množství) jsou polysacharidy a karotenoidy. Nanejvýš důležitý je též obsah vitamínů, minerálů, aminokyselin, flavonoidů, kumarinů, mastných kyselin a přírodních steroidů.

Polysacharidy a glykopeptidy

  • Sušené bobule jich obsahují 5-8%
  • Arabinóza, galaktóza, glukóza, kyselina galakturonová, manóza, rhamnóza a xylóza

Karotenoidy

  • Jejích množství stoupá v závislosti na stupni zralosti
  • Na celkové váze usušených plodů se podílí 0,03-0,5%
  • Celkem 18 druhů
  • Způsobují typickou oranžovočervenou barvu
  • Beta karoten, beta kryptoxanthin, dipalmitát zeaxantinu, monopalmitát zeaxantinu, mutatoxanthin, palmitát beta kryptoxanthinu, zeaxantin

Vitamíny

  • Hlavně B1 (0,35 mg/100 g), B2 (1,3 mg/100 g) a C (88 mg/100 g)
  • Obsah vitamínu C je srovnatelný s citrusy
  • Najdeme zde také vitamín E a pochopitelně i A (beta karoten – viz. karotenoidy výše)

Minerály a stopové prvky

  • Mezi ovoci se jedná o jeden z nejlepších zdrojů chromu, manganu, mědi, zinku a železa
  • Na 100 g: Chrom 0,04 mg / mangan 0,6 mg / měď 0,83 mg/ zinek 2 mg / železo 9 mg
  • Analýza odhalila přes 20 stopových prvků, především kobalt a selen

Další cenné látky

  • Aminokyseliny (betain, prolin, taurin)
  • Flavonoidy (kempferol, kvercetin, myricetin, rutin)
  • Kumariny (kyselina p-kumarová, skopoletin)
  • Deriváty dopaminu, fenolu a pyrrolu
  • Některé mastné kyseliny a stopová množství některých steroidů

Využití v asijské medicíně a kuchyni

Asie nevnímá goji pouze jako zdraví prospěšnou rostlinu, ale i jako běžnou surovinu používanou při přípravě mnoha pokrmů. Oblíbené je především v Číně, Indii, Japonsku, Jižní Koreji a Vietnamu.

Čína

Goji má nejsilnější základy svého využití pochopitelně v Číně. Dle tamní medicíny slouží k regulaci hladiny cholesterolu a krevního tlaku, posílení správné funkce jater a ledvin, léčbě onemocnění očí, prodloužení sexuálního výkonu mužů, posílení kostí a svalů, zlepšení celkové vitality a prodloužení života. Jako lék se užívá především ve formě tonika, odvaru, či výluhu.

Činané konzumují plody kustovnice buď rovnou (jako ovoce), nebo je používají jako ingredienci do všemožných slaných i sladkých pokrmů, polévek a kaší. Vyrábějí z nich též džusy a vína. Plody však nejsou jedinou částí této rostliny, která je v Číně konzumována. Například semena z plodů se praží a následně se z nich připravuje káva. Mladé výhonky a lístky jsou naopak oblíbenou součástí salátů.

Indie

V Indii se k lékařským účelům nevyužívají pouze bobule, ale také kůra z kořenů. Oboje má za cíl zpomalovat stárnutí, posilovat obranyschopnost organismu, zabraňovat vzniku nádorových onemocnění a působit jako antioxidační činitel.

Japonsko

Kustovnice čínská má v japonském léčitelství obdobný význam a využití jako v tom čínském, neboť z něj v mnohém vychází. Zpracovávány jsou bobule, kořeny a kůra. Ty jsou často kombinovány s jinými rostlinami do méně, či více složitých bylinných směsí.

Jižní Korea

V Jižní Koreji jsou plody kustovnice oblíbené zejména při léčbě celkové slabosti, vysoké horečky, otoků, silného kašle a hypertenze.

Vietnam

Primární využití ve Vietnamu nenachází kustovnice čínská v léčitelství, ale v potravinářství. Oblíbené jsou zde totiž především mladé lístky, které jsou v očích Vietnamců jedním z druhů zeleniny. To nicméně neznamená, že by se nepoužívala k léčení. Nejobvyklejší je užívání odvarů a alkoholových výluhů z bobulí a kořenové kůry.

Plod

Čerstvý plod kustovnice má tvar válcovitého elipsoidu, který je dlouhý zpravidla 1 až 2 centimetry. Barva je oranžovočervená až červená a uvnitř se nachází několik desítek malinkatých semínek žluté barvy. Po usušení se zvrásní, zploští a lehce smrští.

Goji

Druhy kustovnice

Když se řekne kustovnice, pak se téměř všem vybaví jako první právě goji. Některým zahrádkářům pak možná její sestra kustovnice cizí, která je u nás pěstována relativně hojně jako okrasná rostlina. Kustovnice čínská je však jen jedním ze zhruba osmdesáti zástupců tohoto rodu (Lycium). Spadají do čeledi lilkovitých a původní oblasti jejich výskytu tvoří mírné a subtropické klimatické pásmo. Hlavními oblastmi výskytu jsou Jižní Amerika a jižní část Afriky. V menší míře pak středomořské oblasti Evropy a některé asijské regiony. Mezi původní evropské druhy patří Lycium europium (k. evropská), Lycium intricatum, Lycium schweinfurthii a Lycium ruthenicum (k. ruténská). Žádný z druhů není v České republice původní.

Vzhled

Jedná se o keře, pro které jsou typické nepříliš nápadné květy, listy menší velikosti, trny a rozsáhlé větvení (není to však pravidlem). Typy listů a květů se různí. Plody mají válcovitý, nebo kulovitý tvar a žlutou, oranžovou, červenou či černou barvu.

Pěstování a využití u nás

V našich končinách potkáme především již zmiňovanou kustovnici cizí. Její využití u nás je dvojí. Buď je pěstována jako okrasná rostlina (vytváří pohledné převislé větvě ve tvaru oblouku), nebo jako rostlina sloužící k osazení pozemků okolo dálnic a rušných silnic (je značně vytrvalá a odolná, nepotřebuje příliš péče a nevadí jí znečištěný vzduch). Má však jednu nevýhodu. Její odolnost v kombinaci se silnou tendencí k odnožování vede k tomu, že hodně zplaňuje, čímž se z ní často stává nežádoucí plevel.

V menší míře se u nás k okrasným účelům pěstují i kustovnice bledé a kustovnice čínské.

Krátce o historii

Blahodárné účinky, které kustovnice čínská na lidské zdraví má, jsou známy již několik tisíc let. Nejstarší dochovanou písemnou zmínku o ní nalezneme v čínské knize o léčivkách z 2 století př. n. l. I když byly její zdraví prospěšné přínosy známy už dlouho, velké obliby a hojné konzumace se v Číně dočkala teprve v období 14. až 17. století n. l.  Původní literatura tradiční čínské medicíny píše o kustovnici, jako o rostlině, která posiluje energii jin na dráze ledvin a jater. Dále ji pak přisuzuje schopnosti dodávat energii, zlepšovat zrak a prodlužovat život.

Za obecnou popularitou goji a vírou v její schopnost prodlužovat lidský život stojí i legenda o muži jménem Li Qing Yuen. Tento Číňan se měl díky konzumaci kustovnice dožít neuvěřitelných 252 let.

Rozmach obliby v západním světě

Byť se kustovnice čínská ve Spojených státech amerických a západní Evropě přidávala do různých potravinových suplementů již v 80. a 90. letech minulého století, mezi veřejností se o ní příliš nevědělo. Zlom přišel až na přelomu tisíciletí, kdy začalo povědomí o ní strmě růst. S ním rostla pochopitelně i její obliba. Její výživové hodnoty a pozitivní účinky na zdraví jí pak vysloužili zařazení mezi takzvané superpotraviny.

V rámci bezpečnostních a legislativních opatření EU mělo goji nejprve statut takzvané „potraviny nového typu“ (více na stránkách ministerstva zemědělství eagri.cz). Poté co byly vyhodnoceny všechny známé aspekty konzumace, bylo goji i s ohledem na velmi dlouhou historii konzumace v Asii zařazeno mezi standardní potraviny. Postupné uvolňování regulace obchodu s ním na evropském trhu pak probíhalo mezi lety 2002 – 2007. Dnes je tak díky tomu dostupné v prakticky všech možných formách čerstvými plody počínaje a potravinovými doplňky ve formě tablet konče.


Pro zájemce zde uvádíme odkaz na webové stránky wedoskupon.eu, kde najdete vždy aktuální slevový kupon (který jsme také s radostí využili) na produkty společnosti Wedos poskytující svým klientům služby v oblasti internetu, především pak v segmentu registrace domén a poskytování webového hostingu.